Každá svatba je jiná a do této svatby se mi ještě nestalo, že by snoubenci (a posléze novomanželé) ani nechtěli společné portrétní fotografie. Takže na svatbě mého bratránka Aleše a jeho přítelkyně Veroniky jsem odvedl v podstatě jen fotožurnalistickou práci, tedy klasickou fotoreportáž v kombinaci s dokumentem. Jinak tato svatba byla zajímavá tím, že v době jejího konání, tedy začátkem června, existovalo nařízení, že obřad se musí konat v rouškách (či v případě pana oddávajícího s ochranným štítem). Roušky museli mít všichni kromě dvou hlavních aktérů. Celá svatba se odehrála v jihlavské restauraci Bílý Mák patřící Alešově a Veroničině kamarádovi. Tato restaurace je vyhlášená fantastickým jídlem, vaří tam skutečný a také oceněný šéfkuchař. Červen 2020 byl velmi deštivý a ani této krásné svatbě se déšť nevyhnul a to dost dlouhý a intenzivní, ale naštěstí začal až po 19. hodině večer, jinak nám počasí přálo.